Martine, ty pocházíš z nedaleké Radešínské Svratky (dále jen RS), kde jsi vůbec fotbalově vyrostl?
Zdravím všechny fanoušky fotbalu. Ano, pocházím z RS, kde jsem prošel veškeré mládežnické týmy, kromě mladších a starších žáků. Tyto kategorie jsem prošel v klubu, kde momentálně hraji, a to v SFK Vrchovina. Zároveň bych chtěl poděkovat všem, kteří mě během těchto let připravovali na mužský fotbal.

Patříš k velkým talentům, jak je možné, že jsi tak dlouho vydržel v RS?
Většina lidí říká, že mám talent, ale já jim odpovídám, že spíše ne. Myslím si, že všechno, co jsem dokázal, mám z toho, jak poctivě jsem trénoval a kolik času jsem fotbalu obětoval. V RS jsem vydržel dlouho, protože jsme měli dobrou partu, jak v dorostu, tak v chlapech, takže se mi úplně odcházet nikam nechtělo.

V A týmu RS jsi začal hrát celkem brzy, takže na dospělí fotbal sis začal zvykat v hodně nízkém věku, jaké to bylo?
Je tomu tak. V dospělém fotbale jsem v RS začal už v 15 letech. Jelikož jsem na hřišti v RS trávil každý den několik hodin a trénoval sám. Trenér A týmu mě asi párkrát viděl a oslovil mě, jestli nechci jít s nimi na trénink. Ihned jsem šel a začal trénovat s nimi. Jelikož v tu dobu zrovna probíhala letní příprava, tak jsem s nimi už v 15 letech absolvoval svoji první letní přípravu v dospělém fotbale. V letní přípravě jsem dostal i šanci od trenéra v zápase. A vůbec v mém prvním utkání v dospělém fotbale jsem hned zaznamenal svůj první gól. A nějak takhle začala moje kariéra v dospělém fotbale.

Nové Město tě oslovilo ještě když hrálo MSFL, proč námluvy zkrachovaly?
Ano, byl jsem osloven Petrem Folprechtem. Tehdy trénoval ještě B – tým. Řekl jsem, že to můžu jít zkusit. Absolvoval jsem tedy velmi kvalitní přípravu, která byla hodně fyzicky náročná. Nabídku, která mi přišla, jsem řešil s trenéry dorostu (Miloš Šoustar, Marek Stehlík) a trenérem A týmu, který trénoval ještě Martin Mužátko. Do Vrchovina arény jsem ale jezdil velmi často na fotbal se koukat a s hodně klukama jsem se znal a taky mě párkrát lákali k přestupu. Toto všechno jsem dlouhou dobu promýšlel a nakonec jsem se rozhodl, že zůstanu v RS a dohraji dorosteneckou kategorii s týmem, kde jsme měli výbornou partu. Takže jsem zůstal a doufal, že o mě bude mít Vrchovina zájem i další rok.

Od této sezóny jsi už vyšší soutěži neodolal, jak vůbec hodnotíš úroveň divize?
Byl jsem rád, že byl o mě zájem i nadále. Konkrétně jsem byl osloven Martinem Sáblíkem a Vojtou Dobrovolným, kteří se začali starat tuto sezónu o B tým. Kluci semnou byli v kontaktu delší dobu a chtěli mě jako posilu do B týmu. Stal jsem se tedy posilou B týmu, ale začal jsem absolvovat tréninky s A týmem. Nyní dostávám šance jak v A týmu, tak i v B týmu, za což jsem samozřejmě rád.
Jelikož hraji divizi prvním rokem, tak divize je pro mě jedna velká zkušenost. Ale mám možnost se učit od kluků z týmu, kteří mají zkušenosti z MSFL. Takže jsem v tomto směru spokojený. Myslím si, že kvalita divize je dobrá, je tam mnoho kvalitních týmů, který hrají velmi dobrý fotbal.

Na jaře jsi z fotbalového kolotoče kvůli zranění na nějaký čas vypadl. Jaký byl důvod?
Důvodem je, že mě po zápase se Žďárem začali trápit bolesti zad, nejspíš skřípnutý nerv. Bohužel mě to omezovalo na tolik, že jsem nemohl ani trénovat natož odehrát zápas. Klukům jsem tak nemohl nějak vůbec pomoci.

Proti Břeclavi 10 min. teď proti Ždírci už celých 90 min. Znamená to, že jsi už v pořádku?
Proti Břeclavi jsem nastoupil na 10 minut, protože jsem před zápasem trénoval jen tak lehce, a to jen, co mi záda dovolily. Proto, zápasová minutáž byla tak malá. Teď ve Ždírci jsem odehrál plnou porci minut, za což jsem rád a děkuji trenérům za důvěru. Před zápasem jsem se cítil připravený a doufám, že zdraví bude držet a konečně budu moct hrát dál.

Zápas proti Ždírci se nám výsledkově nepovedl. Spousta šanci, které jsme nedokázali proměnit, jak to hodnotíš ty?
Zápas ve Ždírci byl pro nás docela smolný. V prvním poločase jsme byli lepším celkem, ale bohužel jsme nedokázali proměnit šance, které jsme si vytvořili. A že jich nebylo málo. Naopak, soupeř potrestal naše chyby, které jsme dělali. Místo toho, aby se šlo o poločase do šaten za stavu 2:4, tak z toho bylo pouze 2:2. V druhém poločase jsme inkasovali třetí gól z rohu, na který jsme už nedokázali odpovědět.

Ty sám jsi zapsal 1+1, jak tedy hodnotíš svůj výkon?
Zápas ve Ždírci byl pro mě hodně produktivní. Jsem rád, že jsem mohl pomoci týmu, ale bohužel to na body nestačilo.

Doma nás v dalším kole čeká soupeř, který se pere o záchranu v divizi. Co bude čekat naše fanoušky, kteří zamíří na stadion? Zatím se nám v domácím prostředí moc nedaří, tak co můžeme fanouškům slíbit?
Zápas ve Speřicích se nerodil úplně lehce. Do 70 minuty to bylo pouze 0:0, ovšem v 70 minutě se postavil k přímáku Fanda Nečas a dal nám jednobrankové vedení. Nakonec jsme zápas ve Speřicích definitivně rozhodli až v závěru zápasu, kdy se prosadil náš kanonýr Tomáš Duba. Očekávám, že máme v zápase, co nabídnout a že zápas ve Vrchovina aréně zvládneme za plný bodový zisk. Očekávám tedy dobré utkání, a věřme tomu, že doma konečně postavíme pevnost, ze které soupeři vozit body nebudou. Dorazte nás podpořit a udělat nám skvělou atmosféru!!!

Martine díky za odpovědi a ať se daří týmu i tobě!